Jdi na obsah Jdi na menu

Zlatá říčka (dříve Goldflössl)

18. 5. 2014

Goldflössl“ /Zlatá říčka/ - nazývaný také Goldbach /Zlatý potok/, obdržel svůj název od Zlatého chlumu, na jehož jihozápadním svahu na hranici s Frývaldovem vyvěrá v lesní oblasti hospodářství č. 122 (zemědělec Vinzenz Gröger). Krátce nato protéká severozápadním směrem hospodářstvím č. 123 (Berta Wolf), č. 127 (Marie Müller), č. 126 (Marie Kriegisch) a č. 128 (zámečnický mistr Adolf Hackenberg); zde se dostává na dno údolí. Poté, co je jeho síla využita k pohonu vodního kola u zámečnické dílny Adolfa Hackenberga, mění potok směr svého toku na sever. Po krátkém průtoku zahradami domkáře Josefa Henschela (dům č. 134) a Josefa Hackenberga (č. 132) ústí potok u takzvaného „Nitschkenhübel“ /Nitschkova vršku/ u domu č. 138 (Marie Baier) do Bělé.-

_goldflossl_-zlata-ricka.jpg

Délka toku: 1600 m. – Ve svém horním toku protíná potůček „Zlatou cestu“, vedoucí od Frývaldova k Harichsteinu, která je také nazývána jako Bezová stezka. Na tomto místě jsou ještě dnes viditelné zčásti propadlé štoly po těžbě zlata, provozované v letech 1885 až 1891.

Tato část Zlatého potoka je v lidové mluvě nazývána „Baiergründl“ podle dřívějšího majitele hospodářství č. 127 „Ernsta Beiera“ – na jehož hospodářství výše zmíněná parcela leží.

_baiergrundl_.jpg

Z výše popsaných potoků obce Česká Ves jsou v obecní mapě a příslušném parcelním protokolu z roku 1836 úředně jmenovitě uvedeny pouze Bělá, Zindlerbach a Fiebichbach (Göbelbach). Všechny ostatní potoky neměly podle doposud nalezených záznamů v oné době žádné názvy a údajně měly být pojmenovány - podle výpovědi starších místních obyvatel - teprve v roce 1893 u příležitosti sestavení a vydání „Vlastivědy politického okresu Frývaldov“ vrchním učitelem Johannem Sonnenbergem a mezi místními obyvateli zdomácněly až v průběhu dalších let. Zlatý potok učitel pojmenoval podle dolu na zlato, který se nacházel na jeho horním toku a byl tehdy uveden do provozu.


Výše uvedený text je použit z německy psané kroniky č. 1 obce Česká Ves z let 1921-1945.

Z kurentu přepsal Roman Janas, do češtiny přeložila Mgr. Jana Reichlová.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář