Jdi na obsah Jdi na menu

Pohřeb Marka M. Fedorčenka

 

2.května 1945

 Dobrý den moje milá Iročko a taky moji malí rodní drobečci Ninočko a Ludmilečko.

 Píšu vám tento dopis, kde chci popsat, jak jsem přivítal a strávil den 1. května. Tak poslouchejte:

V 11 hodin večer 30. dubna sedím u stolu v zemljance. Na stole leží dva granáty a deset raket. Jak se říká, vše co potřebuje voják pro vedení boje. Noc je tmavá a k tomu ještě prší. Tak proběhly dvě noci a dopadlo to dobře.

Na oběd nám 1. Května dali 100g (?), takže jsme taky slavnostně poobědvali.

Dnes jsem na přední linii a je už 2. května. Počasí je stejně hnusné, prší.

Tak já trávím čas v současné době.

Jestli zůstanu naživu, tak už 1. května 1946 budeme trávit společně.

Tak nashledanou. Pozdravuju tě.

Líbám děti a tebe.

 Mark

A pozdravuj všechny rodiče

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

6. května 1945

Pozdrav z fronty.

Dobrý den moje milá ženo Iročko!

Píšu Ti dopis a oznamuju, že jsem naživu a zdráv.

Drahá moje, dnes je už 6. května 1945, odpočívám již čtvrtý den, ale dnes půjdu již do boje. Jdeme drahá do posledního rozhodujícího boje, zničit fašistické zvíře v jeho vlastním doupěti. Fašistické zvíře je již zraněno a je v doupěti. Zvíře je již uštváno, ale zbývá ještě hlavní úloha dobít ho.

Tak teď žiju a mám se v současné době dobře.

Tak nashledanou. Moc líbám děti a tebe. Čekám na odpověď na starou adresu.

Prosím pozdravuj všechny rodiče. Zůstává málo do brzkého shledání.

Tvůj manžel Mark

Drahá moje Iročko. Další dopis napíšu z Československa, jestli zůstanu naživu.

Tak nashledanou, tisknu ti silně ruku.

Tvůj Mark“

 

Bohužel, to byl poslední dopis, který Mark Fedorčenko napsal své ženě. Kapitán Mark Mefodjevič Fedorčenko byl zastřelen poslední válečný den u hotelu Krone, (dnes hotel Jeseník).

 *  (Jediným útvarem toužícím ještě po boji byl stíhací oddíl SS (Jagdkomando), jehož příslušníci chtěli zabít Krejčího a Zorna. Domnívali se, že jmenované aktivisty najdou na radnici, proto ji obklíčili a prohledali. Oba muži však dostali pokyn, aby se rychle ukryli v nedalekých Bukovicích. Esesáci našli pouze člena národního výboru Richarda Lacka, ale protože toho zlikvidovat neměli, propustili jej. Pochopili, že stíhání by již bylo neúspěšné, proto se odebrali do restaurace hotelu Krone (později hotel Jeseník), kde si vynutili vydání zásob alkoholu. Láhve na místě otevřeli a začali popíjet. Před třináctou hodinou se na náměstí objevila předsunutá hlídka rudoarmějcu vedená kapitáne. Fedorčenkem. Po upozornění obsluhujícího číšníka, že přicházejí Rusové, vyběhli podnapilí esesáci z místnosti a chtěli uprchnout. Dva němečtí oficíři se na ulici téměř srazili s ruským kapitánem. Ten jim jako první podal ruku. Jeden Němec ji stisknul, ale druhý na Rusa vystřelil. Zasažený se svezl k zemi. Začala přestřelka, již nepřežil ani útočník. Utíkal směrem k náměstí, dostal se ještě do boční uličky, ale tam padl na zem a zemřel. Zdi domů, kolem nichž běžel, byly zbarveny krví. Dalšího esesáka zastřelil městský policista Altmann u hotelu Schroth.)

Mark Fedorčenko do města vstoupil jako velitel první střelecké roty 813 střeleckého pluku 239 střelecké divize.

Byl vojákem už dlouho před válkou. Sloužil ve městě Nemirov(Ukrajina), blízko hranic s Polskem. Sem se také přistěhovala i jeho žena Irina Jakovlevna s dcerami Ninou a Ludmilou. V tomto městě je také zastihl začátek války. Později byla Fedorčenkova rodina evakuována do města Lvov (Ukrajina), odtud do města Poltava (Ukrajina) a dále do obce Romanovka(Rusko).

 V červnu 1942 se rodina přestěhovala do Krasnodaru (Rusko), zde se také na okamžik Mark Fedorčenko se svou rodinou setkal. V srpnu 1942 však byli znovu nuceni prchnout před postupující německou armádou, která město obsadila 12. srpna 1942 a držela jej až do 12. února 1943. Z Krasnodaru byla rodina evakuována do města Šymkent, který se nacházel v Kazachstánu.

Jakmile se situace na frontě obrátila, vrátila se Irina Fedorčenková i s dcerami zpět do Krasnodaru.

Kapitán Fedorčenko psal domů, jak jen mohl a byla to jeho jediná možnost, jak nebýt na dlouhé měsíce úplně odloučen od rodiny. Poslední dva dopisy (2. a 6. května), které své manželce napsal, mi poslala jeho dcera Nina. 

Pravnuk Marka Fedorčenka Roman Šimčenko mi poslal fotografie z rodinného alba Fedorčenkovi rodiny.

 

 Pohřeb: * ( 12. května 1945 zažilo město Frývaldov první velkou poválečnou událost - pohřeb tehdy ještě neznámého ruského kapitána. Hrob mu musely vykopat místní nacistické veličiny, které nestačily utéci, mj. bývalý starosta Bittmann a přednosta okresního úřadu (landrátu) Camp. Za účasti asi patnácti set místních, vojáků a bývalých zajatců z několika států protihitlerovské koalice promluvili Jan Krejčí a Eduard Zorn. Předseda národního výboru hovořil česky, jeho kolega německy. Kapitánovy ostatky dočasně skryl kameny obložený hrob na tehdejším hřišti (náměstí Hrdinů mezi knihovnou a hotelem Stařič).

kveten-1945--foto-z-pohrebniho-pruvodu---fotografie-mi-poslala-rodina-kapitana-fedorcenka--3.jpg

Foto z pohřebního průvodu, 12, květen 1945

  

kveten-1945--pohreb--fotografie-mi-poslala-rodina-kapitana-fedorcenka--2.jpg

Foto z pohřbu, 12. květen 1945

 

posmrtna-fotografie-m.m.f.jpg

Posmrtná fotografie M.M.Fedorčenka, 12. květen 1945

 

pohreb.jpg

Pohřeb, 12. květen 1945

 

pohreb--.jpg

 Pohřeb, 12. květen 1945

 

s--aseo--oasea0110.jpg

Pohřební průvod, 12. květen 1945

 

s--aseo--oasea0116.jpg

Pohřeb, 12. květen 1945

 

kveten-1945--foto-z-pohrbu---fotografie-mi-poslala-rodina-kapitana-fedorcenka-.jpg

Dočasný hrob Marka Fedorčenka ( květen 1945)

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

*Použito z knihy Tomáše Knoppa Předkládám na vědomí.

Fotografie použity z rodinného alba M.M.Fedorčenka, které mi poslal pravnuk Roman Šimčenko.